Poezie s čivavou - 6
VÍTÁM VÁS
MÁJOVÁ LÁSKA
Jaro vážně máme tu,
vše se halí do květů,
láska kvete jako květy na stromě,
"honem pojď a polib mě!"
Zelenou teď v máji,
všechny lásky mají,
i ta láska čivaví,
brzy nám to prozradí.
To vám řeknu teda,
tahle přehlédnout se nedá,
je to čivaví slečna,
její láska je neskutečná.
I když je ještě mladá,
sama dává pusinky ráda,
u jedné nikdy nezůstane,
těžko všechny spočítáme.
Její láska sílu dává,
všechny nás má holka ráda,
naše něžná kráska malinká,
brzy bude maminka.
Nebudeme dlouho čekat,
a začnou na nás štěkat,
všechny kolem pobaví,
malá štěňátka čivaví.
Jablíčková hlavička,
a v ní velká očička,
ouška jsou vždy v pozoru,
a ocásek nosí nahoru.
ZAKÁZANÁ LÁSKA
Pohroma je na světě,
honem něco dělejte,
láska je jak příval deště,
zabránit se jí dá možná ještě.
Zakázané ovoce,
vždycky chutná nejvíce,
stejné je to s láskou čivaví,
když se nevítaný host dostaví.
Láska je mocná jako čarodějka,
někdy na jednu noc a někdy velká,
od srdíček klíček má,
lásku do nich zamyká.
V srdíčku svůj přístav mají,
kde každou noc uléhají,
život si jako pohádku,
promítají po zpátku.
Někomu láska kvete napořád,
jiný se s ní celý život musí prát,
my čivavy s láskou ale,
nemáme problémy žádné.
Pouze dvakrát do roka,
láska nám hlavy zamotá,
užijem si chviličku,
a pak si dáme pauzičku.
KDYBY
Kdyby pejsci mluvily lidskou řečí,
nestačily bychom se divit,
řekly by nám tolik věcí,
co všechno od lidí si musí nechat líbit.
Těžký život někdy mají,
někteří žijí jako bezdomovci,
lásku v životě nikdy nepoznají,
jídlo schánějí pouze v noci.
Kdyby lidé rozuměli řeči zvířat,
jiný svět by potom byl,
možná začali by se k nim lépe chovat,
a změnili by svůj životní styl.
To já si žiju jako v ráji,
s paničkou sdílím jedno lože,
všichni mě tu rádi mají,
za jejich lásku děkuji ti pane bože.
Stokrát jim tu lásku vracím zpět,
miluji je víc než sama sebe,
kdekdo naši lásku mohl by nám závidět,
tihle páníčci jsou dar přímo nebe.
Kdyby každý měl štěstí jako já,
potom ráj byl by na zemi,
nikdy by pro nikoho nebyla noc bezesná,
milovali by se všichni se všemi.
PŘÁNÍ
Od rána tu krouží čápi,
jestli prej si přejeme miminka taky,
rozmyslet se máme akorát,
kolik si jich budem přát.
Přejete si kluka i holku,
nebo celou mateřskou školku,
máme jich tu ještě dost,
rozdávat je budem pro radost.
Máme jedno přání jistě,
aby měla srdíčka na pravém místě,
v malém tělíčku velká srdíčka,
všechna budou naše milovaná zlatíčka.
Dneska přišla SMS,
možná přinesu je ještě dnes,
nejpozději zítra za svítání,
splníme tak vaše přání.
Tenhle čáp to ale popletl,
protože pouze jedno přinesl,
žádné miminko už není k mání,
až příště splníme vaše přání.
Chybička se vloudit může,
mohlo to dopadnout i hůře,
i když se nám to nelíbí,
ani jeden z nás není bez chyby.
PŘINÁŠÍM LÁSKU
Mé poslání na zemi,
je dělat lidi šťastnými,
vyhnat chmury z těla ven,
tohle vždycky byl můj sen.
Moje životní přáníčko,
je všem přinášet štěstíčko,
přinášet lásku, zahánět smutek,
a dělat samý dobrý skutek.
Vyléčím rány na srdíčku,
pohladím všem dušičku,
zatím tu mám jenom sestřičku,
a hodně miluju svou paničku.
Dneska nová panička přišla pro mě,
najednou jsem se ocitl v jiném domě,
kamarádů tady mám víc než dost,
čeká mě tu jeden vzácný skvost.
Až vyrostu a bude ze mě chlap,
potom budu lásku rozdávat,
i pro tuhle čivaví krásku,
budu jednou přinášet lásku.
Vše je zatím zbožné přání,
od teď myslím jenom na ní,
na lásku si zatím mohu hrát,
a se všemi laškovat.
POLIBEK Z LÁSKY
Polibek něžný, polibek běžný,
každý den dává,
polibek z lásky od téhle čiva krásky,
dostávám ráda.
Od rána až do večera,
líbat by se mnou se chtěla,
večer pak se přitulí,
a spinká se mnou v posteli.
Pak se stočí do klubíčka,
naše malá čivavička,
pospinká si jenom chviličku,
a pak zase hlídá paničku.
Vždycky když chce někam jít,
tak mě musí sebou vzít,
bez paničku nedám ani ránu,
klidně si dám s ní i ranní kávu.
Za chviličku s paničkou,
už kráčíme známou cestičkou,
na procházku do přírody,
každý den mě ráda vodí.
Na samotě u lesa,
srdíčko mi zaplesá,
volnost mi tu křídla dává,
z dámy je pak číva hravá.
Ladně běhám sem a tam,
protože velkou radost mám,
potom se nesu jako baletka,
a za to mi panička zatleská.
Ráda pohladit si nechám záda,
a už zase někam spěchám,
znám tu každou cestičku,
pole, les i travičku.
Volání už slyším z dálky,
musím se hned vrátit zpátky,
byl to dneska prima den,
vyprávět to budu doma všem.
TAJEMSTVÍ
Koukám na ní ona na mě,
dělá stejné věci jako já,
velký zmatek mám teď v hlavě,
proč se mi tak podobá?
Stejnou barvu očí,
stejný kožíšek má taky,
hlava se mi z toho točí,
obě teď klopíme zraky.
Pusinku jsem jí dala,
ona mi jí vrátila,
smutně tam tak stála,
proč už není veselá.
Dneska už musím jít spát,
já odcházím ona též,
zítra zase budeme si hrát,
také ty už spinkat běž!.
Hned ráno jak jsem se vyspinkala,
za kámoškou rychle utíkala,
velkou radost z toho mám,
protože z dálky už jí poznávám.
Panička se na mě zlobila,
že tohle se nedělá,
zase budeš celý den,
sedět před tím zrdcadlem.
Potom hlavičku mi pohladila,
a tajemství prozradila,
seděla jsem celý den,
před svým vlastním obrazem.
Tajemství je prozrazeno,
mě už je to ale jedno,
možná někdy půjdu zase,
do zrdcadla na sebe podívat se.
