VERŠÍKY O ČIVAVAVÁCH 2018
VÍTÁM VÁS V ROCE 2018
U MÝCH VERŠÍKŮ
O ČIVAVÁCH
Chci Vám přiblížit povahy,
které mohou čivavy mít. Ten kdo vlastní čivavu se do
každého verše umí vžít a vidět v něm tu svou.
On a ona,
je to jediný co mám doma,
srdce puká žalem,
tíží mě to jako kámen,
tohle nemělo se stát,
až do smrti budu se s tím prát.
Už hezkých pár roků,
provází mě na každém kroku,
společnost mi dělá,
od rána až do večera.
Na polštáři u hlavy,
spí obě mé čivavy,
jedno lože se mnou sdílí,
neopustí mě ani na chvíli.
Moje zlato černý,
je mi neskutečně věrný,
v patách je mi stále on,
mého srdce šampion.
Každou noc u mě spinká,
moje milovaná čivavinka,
můj andílek s čertem v těle,
vždy ráno přivítá mě skvěle.
Bílá jako vločka sněhu,
v srdíčku má cit a něhu,
jemně pacičkou mě pohladí,
co srdíčko žádá, její oči prozradí.
Všechny lidi má moc ráda,
v každém vidí kamaráda,
ocáskem si k tomu vrtí,
chce ulíbat ho k smrti.
Vyčetla jsem jí z očí,
že teď do klína mi skočí,
přitulíme se k sobě,
pusinkovat se budeme obě.
Mám tu svojí vyvolenou,
hraju si s ní na honěnou,
své dny už má dávno pryč,
mě však stále drží chtíč.
Pacičku si okusuje,
přitom po mě pokukuje,
oči ze mě nespustí,
jak se hnu pelíšek opustí.
Nemá rád mého chlapa,
hned po noze mu chňapá,
i když on ho má rád,
nikdy nebude jeho kamarád.
Pokaždé když mě vidí,
přivítá mě jako nikdo z lidí,
ocásek vykroutit si může,
svlékla by se snad i z kůže.
Zoubky jako jehličky,
mají naše holčičky,
s radostí koušou všechno,
že to bolí je jim jedno.
Zamilovaný kluk divy dělá,
jeho vyvolená taky by ho chtěla,
promlouvá k ní psí řečí,
nedočkavostí štěká, vyje a brečí.
Někdy stačí tak málo,
aby tě na srdíčku hřálo,
přitiskni jí k sobě,
hřát se budou srdíčka obě.
Rozespale na mě kouká,
kdo se jí to do pelíšku souká,
kámoška by taky ráda,
ohřála si u ní záda.
Někdy je to dřina,
slézt paničce z klína,
venku nožky zebou,
budu raději doma s tebou.
Na cizí vrčí a zuby cení,
hezký na pohled to není,
to se hned tak nevidí,
jak spouští hrůzu na lidi.
Paničku svou chrání,
výstražně dá se do štěkání,
nikdo nesmí na mě sáhnout,
kalhoty chce z něho stáhnout.
U mě na zádíčka lehne,
zavře oči, víc se nehne,
vím co po mě žádá,
pusinkování pupíčku má ráda.
Přede mnou i za mnou vesele si kráčí,
pravidelně na mě zrak svůj stáčí,
když posadím se na chviličku,
hned mám v klíně čivavičku.
Věrni jsou život celičký,
čivaví kluci i holčičky,
jsou to strážní andělé,
jak štěňátka, tak dospělé.
Není nic lepšího na světě,
než polibek čivavího štěněte,
z pusinky mu krásně voní,
když se člověk k němu skloní.
