VERŠE S ČIVAVOU

P O E Z I E  S  Č I V A V O U

O D  K A R O L Í N Y

 

VĚNOVANÁ EVIČCE A JEJÍ

CHOVATELSKÉ STANICI

Z TŘEBAŇSKÉHO ÚDOLÍ

 

SEDMÉ  NAROZENINY

Léta letí kamarádi,

my se máme pořád stejně rádi,

všichni žijem v domění,

že se v životě nic nezmění.

 

Další rok nám utek,

nepotkal nás žádný smutek,

jsem tu pro vás stále k mání,

a splním každé vaše přání.

 

Každý den hned po ránu,

mám vždy plno elánu,

taky často se mi stává,

že popadne mě hravá.

 

Potom řádím jako za mlada,

smíchy se panička za břicho popadá,

všem ukážu že mám na víc,

i v sedmi lítám jako zajíc.

 

Připadám si jako šašek,

ke všemu mám tisíc hlášek,

do kolečka běhám,

přitom svůj ocásek hledám.

 

Velká sláva bude dneska,

 čivaví společnost tu bude česká,

potom večer asi,

bude volit královnu krásy.

 

Tohle na svá bedra vzal,

náš čivaví král,

královnu i krále máme,

jako v pohádce si připadáme.

 

Další oslava už končí,

s Alvou se teď všichni loučí,

měj se hezky Alvíčku,

příště oslavíme osmičku.

ČIVAVÍ KRÁL

Stal se ze mě čivaví král, 

vítám každého kdo by o mou přízeň stál,

máme tady pohádkový dům,

který odpovídá přesně mím snům.

 

Pojďte honem všichni dál,

podívat se jak si žije král,

pohádková je i zahrada,

vládne tu jen dobrá nálada.

  

V téhle říši čivav vládnu já,

každý mě tu poslouchá,

někdy přijde i noc bezesná,

když nás láska zaměstná.

 

Kudy z nudy poradím vám,

přijeďte hned za mnou k nám,

vítám tady čivavy,

a všechny co se dostaví.

 

Vládne tady přísný řád, 

jeden druhého tu musí míti rád,

králem čivav jsem se stal,

abych za ně bojoval.

KARIÉRA

 Naše bílá feňule,

miminka mít nebude,

chce být štíhlá, tenká v pase,

a ne tlustá jako prase.

 

Je to vážně zvláštní holka,

nechce ani šampionka,

nechce syna ani dceru,

chce teď dělat kariéru.

 

Mimina to pro mě není,

chci teď sbírat ocenění,

jednou možná paničko,

splním tvoje přáníčko.

 

Slávu si chci užívat,

nechci teď mimina kolíbat,

spoustu dětiček ti potom dám,

ale až si splním ten svůj plán.

OSLAVA

Štěstím září celý dům,

díky všem tvým potomkům,

všechny je tu dneska máš,

jestlipak je všechny spočítáš?

 

Vládne tady mír a klid,

všechny děti dneska s tebou musí být,

kolik jich tu asi je,

a jak se který jmenuje?

 

Zástupy tu dneska budou stát,

všichni přišli blahopřát,

i ty co tu kolem jdou,

se dneska s námi radujou.

 

Zábava teď v plném proudu je,

každý s každým tancuje,

budeme si tiše přát,

aby tě měl každý rád.

 

Slunce svítí celý den,

proto aby jsi byl spokojen,

ty jsi naše zlatíčko,

dej nám pusu na líčko!

 

Než se večer rozejdem,

ještě jednou popřejem,

štěstí, zdraví, rázný krok,

ať se sejdem zase příští rok.

 

Večer když se setmělo,

nikomu z nás se domů nechtělo,

každý dneska zapařil,

tenhle den se prostě vydařil. 

 JASMÍNEK

Naše malá maminka, 

porodila Jasmínka,

hezky se nám o něj stará,

od rána až do večera. 

 

Nemůžeme už se dočkat,

který den nám začne koukat,

říkala dnes panička,

"Zítra otevře svá očička."

 

Ráno když se probudil,

očka na nás vykulil,

"Vítáme tě Jasmínku,

tady máš svou maminku."

 

Všechna naše miminka,

něžná jsou jak květinka,

s láskou o ně pečujem,

a moc je všechny milujem.

 

Těžké je pak loučení,

s tak nádherným stvořením,

už vím, že miminko nedáme,

a zase si ho necháme.  

ČERNOUŠCI

 Černá barva frčí prej,

mi budeme všichni nej,

rosteme do krásy,

za každého počasí.

 

Všichni už to dneska ví,

že černá je dnes moderní,

tihle malí černoušci,

pyšní jsou, že jí mají po otci.

 

Budou krásní jako on,

bude z nich též šampion,

ke kráse přidá se,

ještě velká ovace.

 

 Tyhle děti jistě ví,

co znamená tulení,

a při každém setkání,

co zmeškaly dohání.

 

Pyšní na ně jistě jsou,

tatínek i s maminkou,

pyšný jsou i tetičky,

jak jsme krásný holčičky. 

 

Líbit budeme se všem,

svou krásou ukazovat každý den,

pak se holky ale přiznají,

že nejraděj s paničkou se líbají.

SLUNÍČKO

moc ji všichni milujem,

když usměje se maličko,

jak sníh rázem roztajem.

 

Je to krásná slečinka,

tak jí všichni říkají,

bude asi malinká,

i když dobře jí.

 

to se hned tak nevidí,

má je moje holčička,

každý jí je závidí.

 

Poklad je náš největší,

svou paničku má nejraděj,

všechny rány vyléčí,

i ty co nejvíc churavěj.

HORTENZIE

Pro lásku jen srdce bije,

jmenuje se Hortenzie,

štěstí na potkání rozdává,

tahle malá čivava.

 

Lásku uzamyká na klíček,

do všech lidských srdíček,

kus nechala pro paničku,

svázala jí do ranečku.

 

Ten hodila na záda,

rychle za ní spěchala,

všechno zvládá velmi hravě,

hlídá jí jak oko v hlavě.

 

Kouká na ní nevinně,

potom skončí na klíně,

chviličku si pospinká,

naše malá Horynka. 

VRÁNA LETÍ -  NESE DĚTI

 Celé hejno vran,

zamířilo dneska knám,

přiletěly z velké dálky,

přinesly nám živé dárky,

přinesly nám holčičky,

asi takhle maličký.

 

Další vrána kolem letí,

v ranečku má plno dětí,

kolem nás se jenom mihla,

aby včas doletět stihla,

nese spoustu čiva děti,

proto tak rychle letí.

 

To ví každá čiva máma,

že holky nosí vrána,

jestliže to někdy poplete,

potom ještě čápa čekejte,

někdy se i také stane,

že přinese namíchané.

KOUKOL KAKY

Celou noc a celý den, 

všichni přejeme si jen, 

už aby to bylo,

aby se nám čivavátko narodilo,

a ještě k tomu holčička,

štěstím bez sebe by byla panička.

 

Tohle dlouhé čekání,

vždy nám hrůzu nahání,

o to radost je pak větší,

když narodí se více čiva dětí,

mi už ale předem víme,

že jedno miminko porodíme.

 

Dneska přišla zprávička,

máme zase chlapečka, 

dostal jméno Koukol Kaky,

radost velkou máme z něho taky,

čistě bílí chlapeček,

je to krásný dáreček.  

 

Naše malá Šarynka,

už je šťastná maminka,

o chlapečka pečuje,

celý den se mu jen věnuje,

krásné jméno vybral páníček,

a druhé věnoval mu dědeček.

Rozloučení s Koukolkem

 

  Náš Koukolek maličký,

odešel nám navždycky,

jeho život krátký byl,

 nebylo mu přáno aby žil,

o svůj život bojoval,

dneska už to ale vzdal.

 

Právě zhasla svíčka,

  pro jednoho čivavího psíčka,

  přejeme ti Koukolíčku,

ať jsi šťastný tam v nebíčku,

  víc než tady na zemi,

   budeš se tam míti lépe nežli my.

 

Tato báseň je věnovaná překrásnému pejskovi

se kterým jsem

měla tu čest se osobně seznámit.

Alvíčkovi z Třebaňského údolí

k jeho blížícím se šestým narozeninám věnuje

Karolína

DEN " D "

 Budu mít den s velkým " D, "

slavit ho budu  už po šesté,

šestý křížek na čele

budu mít už moji přátelé.

 

Další rok odnesla nám voda,

neoslavit ho by byla škoda,

celá moje rodina,

ví co tohle pro mě znamená.

 

Zvu vás všechny kamarádi,

přivítám i ti co mě nemaj rádi,

všechny vás chci kolem sebe mít,

jenom pro vás chci tu dneska být.

 

Každý ví, že už dávno nejsem panic,

pořád ale běhám jako zajíc,

zdraví jsem pořád jako rybička,

po oslavě mě čeká další prácička.

 

Hodně štěstí ,hodně lásky,

přišly jsme ti všichni přát,

kopu dětí, žádné vrásky,

ať má tě každý rád.

 

Pánové a dámy,

bylo mi velkou ctí být tu dneska s vámi,

s dalším křížkem na čele,

loučím se s vámi přátelé.

 

Žádné slzy, žádný smutek,

čas tu s tebou rychle utek,

hezky se tu měj,

v dobrém na nás vzpomínej.

 

V celé své čivaví kráse,

za rok se sejdeme zase,

mám vás všechny hodně rád,

jsem váš věrný kamarád.

SMUTNÁ VZPOMÍNKA

Někdo ani netuší,

jaké je žít se stínem na duši,

ona byla jedna z mála,

která by se hned tak něčeho bála.

 

Vzpomínka na ní je stále živá,

při vzpomínce srdíčko úzkost svírá,

je to něco jako ztratit děcko,

vypráví se o tom velmi těžko.

 

Občas přívaly pláče mívám,

když na fotku se dívám,

zapomenout na ní se nikdy nedá,

v tu chvíli moje tvář je bledá.

 

Život štěňátkům dala,

boj o svůj ale vzdala,

osud k ní zachoval se nelidsky,

a vzal nám jí navždycky.

 

Zůstali nám čiva děti,

měli ale veliké štěstí,

v nich máma stále žije dál,

protože je osud miloval.

 

Vzpomínky nelze zamést jako smetí,

měli jsme při té smůle štěstí,

hrozně moc jsme si přáli,

aby andělé strážní při nás stáli.

 

Zůstaly vzpomínky krásný,

s ní byli jsme šťastný,

v našich srdíčkách navždy je,

naše milovaná Clívie.